Tour de Šumava | První návštěva a dojmy

Tak jsem si zase jednou nedala pokoj. Je těsně po půlnoci a po práci u počítače se vrhám na další „prácičku“ u počítače a sice sepsat konečně po asi osmi měsících můj další článek. Nechci to nijak ospravedlňovat, ale opravdu se té práce nakupilo hodně. Ale zpátky k našemu výletu. Cílem byla konečně Šumava.

Jižní Čechy a poprvé na Šumavě 

Říkala jsem si, že dokud mám všechno v živé paměti, sepíšu sem pro sebe, ale hlavně i pro vás nějaké tipy na to, co navštívit na Šumavě, pokud sem jedete jako třeba já, poprvé. Musím říct, že to bylo hlavně přičiněním mého drahého, který má k Jižním Čechám a Šumavě hodně blízko.

Letos jsme žádnou zahraniční dovolenou neplánovali. Za to jsme si říkali, že konečně navštívíme místa, kam se chceme už dlouho po Česku podívat, ale tak nějak nebyl pořád čas nebo ho bylo zatraceně málo.

Konečně máme auto – Road trip je jasný!

Minulý rok jsme si konečně pořídili autíčko na to naše pražský poježděníčko. Řekli jsem si, že šmudlu (čti našeho malýho prcka na čtyřech kolech), konečně vyvezeme na pořádnou vyjížďku po českých lesích a hájích. A byl to super nápad! 😛

Vyjeli jsme v polovině července v pondělí. Čekala mě jedna pracovní zastávka v Bavorově a hned potom jsme se vydali kousek zpátky do Protivína. V Protivíně vyrůstal Filíkův táta a tak trval na tom, že se sem musíme vrátit, když to máme takovej kousek. To vše pod přísahou vydatného oběda. 😀

Když jsme si udělali malou procházku Protivínem a nadlábli se v místní restauraci, kde mimochodem skvěle vařili, vydali jsme se zase o kus dál. Už nás čekalo jen pár kilometrů do Železné Rudy, kde jsme zůstali dvě noci.

Železná Ruda, Velký Javor a skvostný západ slunce

První zastávku jsme měli v Železné Rudě. Teda konkrétně na Špičáku, kde jsme sehnali na poslední chvíli ubytování v penzionu Lucie. Pro nenáročného člověka super ubytko za fajn peníz, čisté a milí majitelé k tomu.

 

Penzion je situován na skvělém místě, odkud můžete vyrazit na super procházky a taky na Pancíř, kde si můžete dát oběd nebo se jen tak občerstvit v místní chatě. Ale, co je tady jednoznačně úchvatné, jsou výhledy do okolí. My se sem vydali potom ještě večer na západ slunce, což bylo naprosto magický a kouzelný zároveň.

Šumava Pancíř - západ slunce

Rozhledna na Špičáku. Vyjeďte si lanovkou – je to docela zážitek a vstup na rozhlednu je zdarma!

O tom, že jsme na zpáteční cestě dolů potkali několik srneček, které nám v noci prošly přímo před autem ani nemluvím. Naprosto krásný zážitek, byť trval jen chvilinku. 🙂

Z Železné Rudy jsme to měli co by kamenem dohodil na Großer Arber (Velký Javor) na německé straně Šumavy. Všechny bágly jsme naložili do auta a jeli směr Velký Javor, který Filovi doporučil kolega. Jenže, to bychom nebyli my, aby se to zase neobešlo bez nějaké úsměvné situace. Vyjeli jsme si z vesela do Německa a měli u sebe 1,70 eur.

Ano, čtete správně. Nějak nás nenapadlo, že budeme potřebovat eura. 😀

Já teda vždycky razím měj u sebe aspoň 10 éček co kdyby náhodou. Tentokrát jsem to ale nechala tak. Však ono se bude dát jistě na kase platit kartou. Jenže nějak musíte zaplatit tomu automatu na parkovišti. Bingo!

Měla jsem u sebe oněch 1,70 eur a parkovné stálo 3 eura, takže nám nezbývalo nic jiného, než jít prosit o pomoc paní ke kase. Naštěstí to Fíla s paní nějak vyhandloval a my si z vesela mohli svézt zadnice v té super kabinové lanovce. Ta nás vyvezla až nahoru na Arber a posuďte sami ty výhledy a tu přírodu. Naprostá magie!

Kvilda a super projížďka na kolech

Ještě ten den, když jsme se nabažili krás na německé straně Šumavy, jsme se vydali zase o kus dál – na Kvildu.

Dost lidí nám říkalo, že je Kvilda hodně turistická, všude plno lidí a chaos, ale musím říct, že se mi Kvilda hrozně líbila. Všude je teda spousta horských chat a různých penzionů nebo hotelů, ale řekla bych, že když sem nejedete v zimě, kdy je tady asi fakt nástřesk, užijete si to a ještě stačíte vnímat okolní krásy.

Ubytovali jsme se v nááádherné chatě Hermína, kde jsme díky nákupu na poslední chvíli dostali třílůžkový pokoj namísto dvoulůžkového a ještě se slevou za lůžko neobsazené. Chata je opravdu nádherná, čistá, jednoduše zařízená a majitelé jsou moc milí a čistotní lidé – to se pozná na první pohled. 🙂

Dostali jsme klíčky od pokoje a zaplatili vratnou kauci 1 000 Kč za pobyt. Ta nám byla taky na konci vrácena. 🙂

Okolí je opravdu moc hezké a pokud můžeme, doporučujeme si půjčit v místní půjčovně kolo nebo elektro kolo. My si ten den dali docela do těla. Ujeli a nachodili jsme asi 30 km. Okolí je ale nádherné a i když bylo děsné horko, nelitujeme toho vůbec.

Fílovo kolo, který nechtěl ani vracet jak super se mu na něm jelo.

Skvělá malá kavárnička na Kvildě. Určitě zajděte. Príma obsluha i pan majitel. Parádní interiér a moc dobré zákusky.

Černé jezero – cesta byla docela o hubu, ale stojí za návštěvu!

Co za mě už taková pecka nebyla, byl Boubínský prales. Možná je to tím, že jsme to vzali na okolo, ale za mě nic moc zajímavého. Zkrátka hooodně dlouhá procházka lesem s docela zajímavou rozhlednou. Nic víc, nic míň.

Stihli jsme vidět jezerní slať, zajeli omrknout Horskou Kvildu a Modravu. Trochu jsme si omylem zajeli i do Srní, ale to je už jiná kapitola. 😀

Rodinná zastávka v Horní Plané a Stezka korunami stromů

Po třech nocích, které jsme strávili na Kvildě se přesouváme do Horní Plané se zastávkou na Lipně, kde jsme šli omrknout Stezku korunami stromů. Navigace nás královsky navedla na parkoviště až téměř pod samotnou stezkou. Nějak už ale nedomyslela, že je tam zákaz vozidlům, kromě vozidel s povolením.

No, naše blbost, ale nebrali jsme značky v potaz, protože mi už tak bylo po cestě z Kvildy dost špatně. Cesta byla klikatá. Prostě jsme jeli značky ne značky a zaparkovali to přímo pod stezkou spolu s dalšími dvěma auty.Samozřejmě, že když jsme asi za hodinu dorazili zpátky, všechna tři auta měla za stěračem růžovej papírek s výzvou k podání vysvětlení o špatném parkování. 😀

Musím říct, že teď se tomu zpětně směju a i na místě jsem byla celkem klidná. To bylo asi tím, jak mi bylo ještě špatně a všechno ostatní jsem měla na salámu. Když nám ale strážník oznámil, že pokutu může dát až do výše 2 000 Kč, už mi tak fajn nebylo. Naštěstí jsem to jako správnej ukecanec dobře vysvětlila a dostali jsme jen výchovných 200 Kč. Teď si tak říkám, jestli se tím máme vůbec chlubit. 😛

Zbytek dovolené už spočíval jen v relaxaci u Filíkové rodiny v Horní Plané a potom taky na Moravě, kde jsem se zase po dloouhé době viděla s kamarády. Díky, že jste si udělali čas! 🙂

No, naše téměř 14 denní cesta se končí zase v Praze, zase u PC, u práce s hlavou plnou nápadů a taky čísel. 😀 Bylo to ale skvělý, a i když jsme nestihli všechno co jsme chtěli, věřím, že jsme v Jižních Čechách nebyli naposledy. ♥

Mějte hezký zbytek víkendu a nějakým dalším príma road tripům ČAU! Jo a jestli jste bez zaváhání dočetli až sem, tak smekám a DĚKUJI!

Sdílej s přáteli

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Právě vyšlo

Díky, mrknu později!