DĚKUJU ANEB POSLEDNÍ DNY V PRAZE

defree
5
(5)

Je to neuvěřitelný a zvláštní zároveň, ale když píšu tyhle řádky, mám trochu na krajíčku, protože vím, že se blíží poslední dny do doby, než opustíme Prahu. 🙁

Často se člověku ledacos nelíbilo a hodně věcí mu přišlo stereotypních a fádních, ale … Když se rozhlížím po našem bytě, který je už poloprázdný, říkám si, žilo se nám tu vlastně krásně! Praha je nádherný město a vím, že stejně jako jsem v roce 2014 odcházela na zkušenou do Anglie a opustila svůj dětský pokojíček na Moravě, se se stejnými pocity sunu dál o asi 8 000 km a opouštím tenhle krásnej byt na Praze 15, kterou miluju a kterou bych nevyměnila za žádnou jinou Prahu ♥.

Zvláštní pocit, který když přijde, mě svírá jako v kleštích.

defree

A CO DÁL? 

Když se mě někdo zeptá, jak pokračují přípravy na Kanadu nebo jen odvětí, že se nám to krátí, uvědomím si to všechno čím dál víc a znervózním.

V hlavě se mi hned vyrojí spousta otázek typu: 

  • Co budu dělat až doletíme do Calgary?
  • Kam půjdeme?
  • Jak rychle se naučím myslet jen anglicky?
  • Najdeme práci?
  • Bude to dobrá práce?
  • Najdeme si tam přátele?
  • Budu zvládat tu zimu? 😀 Ano, při pohledu na předpovědi se mi někdy nedělalo nejlíp, ale co si chtěla Deniso, to máš! 😀

No, je toho zkrátka hrozně moc a upřímně, tak jako mi připadá, že lítám v tomhle textu, lítám i v hlavě. Snad mi to nebudete mít tentokrát za zlé.

Plánuju sepsat samostatný článek na to, co všechno nás neminulo během stěhování, během výpovědi v práci a celkově jaký byl proces toho, než budeme sedět snad v klidu v letadle směr nový život, ale něco málo už máme za sebou i před sebou a o to se s vámi podělím.

TŘÍDÍTE, PRODÁVÁTE, STĚHUJETE A PŘEDÁVÁTE

To je tak asi v kostce to, co děláme od ledna! Počínaje jedním souborem v Excelu, kde máme sepsáno vše, co potřebujeme prodat, co potřebujeme zařídit a vytřídit, konče předáním agendy v práci a tím, být stále v pracovním procesu ne pro jednoho zaměstnavatele ale rovnou tři. Aktivní život šel tak trochu stranou 😀 a upřímně se těším zase na trochu klidu. Že si zkrátka najdu zase rytmus a snad více času si věci rozložit a nebudu tolik v presu.

Poslední měsíce jsou zkrátka, co se týče nějakého zařizování, hodně náročné a během víkendu i týdne neděláme ve chvilkách volna vlastně nic jiného, než že domlouváme odvozy a prodeje věcí, o které je díky bohu zájem a jsme za to rádi – taky bychom za ně dali ruku do ohně :-). Museli jsme vypovědět byt a být k dispozici dalším zájemcům při prohlídkách. Do toho všeho si chcete někde vměstnat i přátele a rodinu, se kterou se tady chcete taky rozloučit.

Nemine vás vyřizování xy papírů, překladů, zařízení mezinárodního řidičáku, odhlášení se na pojišťovně, vypovědět služby jako je internet atd. Zdánlivé maličkosti, které ale v tom množství prostě musíte vést v patrnost a zařídit do doby, než pláchnete tisíce kilometrů daleko.

Asi jsem měla touhu se z toho všeho už vypsat, protože tenhle článek jsem si rozhodně neplánovala, ale když vám do hlavy přijde tolik písmenek, musí ven. 🙂

DĚKUJU

praha

Tenhle článěk ukončím trochu sentimentálně, ale pro mě strašně důležitě, protože víc než DNESTADY si uvědomuju, že to co teď napíšu není samozřejmost.

DĚKUJU všem mým skvělým kolegyním na Fakultě sociálních věd UK, bez kterých bych se nikdy necítila v práci tak dobře – děkuji za to, jaký vztahy se mezi námi utvořily a že jsem se vám mohla se spoustou věcí svěřit. Už teď vím, že tak skvělý tým se jen tak nenajde a chci říct, že jste VELKÝ OSOBNOSTI, který mám ráda!!!

DĚKUJU mojí tetě, bez které bych se do Prahy asi jen tak nedostala a díky které se mi (nám) podařil sehnat náš první byt v Praze. Děkuji, že jsi byla vždy po ruce a že jsme k sobě byly vždy tak otevřené, upřímné a že jsi mi byla skvělou parťačkou, ať se to týkalo čehokoli – mého pobytu v nemocnici, pomoci při stěhování, poskytnutí azylu, když jsem v Praze začínala a … no je toho mnohem víc. ♥

defree

DĚKUJU všem okolo kteří jsou mí přátelé, a že mi několikrát dokázali, že jsou skuteční přátelé i přes dálku a NEkontakt! S vámi se ještě neloučím – vás chci ještě na Moravě vidět. 😀

No a vlastně DÍKY PRAHO! Za příležitost tě poznat a za příležitost si žít ten bezstarostnej život plnej krásných míst, zážitků i kopanců. Kde by se kdy malé holce z Moravy snilo, že bude 5 let v Praze, 2 roky v Anglii a teď kdo ví jaká číslovka padne v Kanadě. Díky životu za příležitosti, který nám denně dává a který možná jen v týhle uspěchaný době trochu přehlížíme.

praha

MÁME SE TOTIŽ DOBŘE, přátelé! Ať už se to navenek jeví jakkoli, ať už si denně stěžujeme na cokoli, uvnitř všichni víme, že žijeme v báječné době, která nám třeba takto „lehce“ umožňuje měnit místa a priority tak, jak zrovna chceme!

Konec sentimentu. My jdeme totiž řešit dál, co DÁL. 😀

Krásný večer, krásný víkend a krásnej život! ♥

defree

Def.

Jak se ti článek líbil?

Hlasuj ↓

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hodnocení 5

Pokud se ti tento příspěvek líbil, mohou se ti líbit i další...

Sleduj mě na sociálních sítích. 🙂

To mě mrzí, že ti to nepřišlo užitečné.

Pomoz mi to vylepšit!

Sdílej s přáteli

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Právě vyšlo

Díky, mrknu později!