Jaký byl rok 2020?

Ohlédnutí za rokem 2020. Jaký byl a co změnil?

Rok 2020 měl být pro nás rokem opravdových změn. Asi nikdo by si nepomyslel, kolik toho tento rok nakonec opravdu změní a jak zpomalí životy nás všech. Sny a plány šly totálně stranou a najednou tu musel být plán B. Po roce plánování, všemožného vyřizování a stěhování jsme namísto přesunu do Kanady zůstali v Česku.

Touto dobou jsem už měla za sebou výpověď ze zaměstnání, prodlouženou nájemní smlouvu na zbylé dva měsíce a v procesu byly všechny poslední detaily na cestu do Kanady.

Peprný začátek roku a ještě peprnější odchod z Prahy.

Asi bych se tady mohla rozepsat na několik A4 o tom, co všechno jsme si zažili ty poslední dva měsíce v Praze. Ti, kdo mě pravidelně čtou nebo sledují na sítích, asi ví, že jsme žili 4 roky v pronajatém bytě 2kk v pražských Horních Měcholupech. Tu lokalitu jsem naprosto milovala a nejednou se mi po ní zastesklo. Po čem už se mi stýská méně, je paní majitelka, která nám na konci našeho pobytu připravila opravdu krušné chvilky.

Jedna jediná rada hned na začátek. Dávejte si dobrý pozor na to, kde jsou vaše práva a povinnosti co by nájemce bytové jednotky. Pokud si nejste jisti, že smlouvě dobře rozumíte, obraťte se bez váhání na právníky nebo osoby, které mají s pronajímáním bytů opravdu zkušenosti a dokáží vám poradit.

My jsme si naši smlouvu nedávali ke kontrole až do chvíle, než jsme měli byt opouštět a paní majitelka na nás začala zkoušet celou řadu triků, jak na nás vydělat. Všechno začalo nevinným e-mailem o tom, že se chystá výměna měřičů pro teplou a studenou vodu. Tento náklad si paní majitelka ocenila na částku asi 6 428 Kč a nebála se jí rozpočítat mezi nás a ještě předchozí nájemníky. Naprosto úsměvná situace, nad kterou jsem jen nevěřícně kroutila hlavou. Prosím vás, tento náklad (režijní náklad), jde VŽDY za majitelem bytové jednotky, takže se nenechejte utáhnout na vařené nudli. A už vůbec nevěřte tomu, že někdo, kdo tam bydlel před vámi, bude rok poté něco takového platit.

Předávání bytu

Ještě před tímto výstupem nás samozřejmě čekala série zdražování nájmu a zvyšování záloh na energie, protože tam byly nedoplatky, ale budiž – spotřebu si prostě musíte hlídat, proti tomu nic. Každopádně se možná sluší říct, že v úplném začátku jsme byt získali jen díky tomu, že jsme na přání paní majitelky přihodili k jejímu stanovému měsíčnímu nájmu ještě 500 Kč měsíčně navrch. Už tady se dalo očekávat, jak vypočítavě se bude paní majitelka chovat. O byt jsme ale skutečně stáli, protože byl jen kousek od toho starého, takže jsme si mysleli své, a kývli na podmínky.

Kromě akce měřáky tu byly další věci jako jsou měsíční platby do fondu oprav, které byly zahrnuty mezi služby. Toto je prosím opět v rozporu se zákonem a máte nárok na vrácení všech takových poplatků. Fond oprav opět hradí majitel bytové jednotky. Maximálně si tuto částku může uvést do ceny nájemného. My jsme ve sladké nevědomosti platili tento fond oprav 4 roky a ani neměli páru o tom, že se na nás jen někdo obohacuje, a kdo ví, zda vůbec tuto částku do fondu posílá. Toto bychom se nedozvěděli nebýt diskuze s pár právníky a majiteli jiných bytových jednotek.

Další jobovky přicházely s tím, kdy si paní majitelka naprosto v klidu a bez skrupulí chtěla zvát do tehdy ještě našeho bytu nové zájemce o podnájem BEZ NAŠÍ PŘÍTOMNOSTI. Podotýkám, v tehdy plně vybaveném bytě s veškerou naší elektronikou a dalšími cennými věcmi. Jen tak, bez vaší přítomnosti si někdo bude obhlížet byt, ve kterém ještě žijete. Další naprosto nepochopitelná věc, nad kterou zůstával rozum stát. Tady jsme paní majitelce znovu jasně vysvětlili, že v žádném případě nesouhlasíme s tím, aby se v bytě procházel někdo cizí bez naší přítomnosti. Paní majitelka se totiž ani neobtěžovala zeptat, kdy máme čas, kdy budeme přítomni, aby si mohla nové zájemce pozvat. Naprostá ignorance a vrchol drzosti.

Všemu tomu nasadila korunu ve chvíli, kdy si chtěla ponechat část peněz z naší kauce 15 000 Kč i po skončení nájmu a podepsání předávacího protokolu, protože co by kdyby. Údajně z toho důvodu, že ještě dorazí vyúčtování energií a na případné závady, které by se projevily po našem opuštění bytu.

Předávání bytu

Jasně, záplata na závady po tom, co podepíšete předávací protokol, že je vše v pořádku a že na bytě nebyly shledány ŽÁDNÉ závady. Který blázen by to udělal?

Mohla bych pokračovat dál v tom, jaká překvapení nám paní doktorka alergoložka připravila, ale opravdu by to vydalo na celovečerní film.

Uzavřu tuto už tak dlouhou kapitolu tím, že při předávání bytu si na nás pozvala i bytového technika, který s paní doktorkou strávil asi hodinu lozením po zemi a zkoumáním všech maličkostí, kde by se dal najít nedostatek. Marně! Byt jsme předali v naprosto špičkovém stavu, a po více jak hodině před námi paní doktorka zabouchla dveře. Naštěstí jsme měli kauci v rukou, náš vlastní protokol podepsaný a paní doktorka si připsala na svůj účet jednu žalobu, kterou jsme na ni podali za bezdůvodné obohacení. Po půl roce jsme celý proces vyhráli a byla nám tak vrácena větší část ze záloh do fondu oprav, které nám nechtěla za žádnou cenu vrátit.

Předávání bytu
Předávání bytu

Můžu konstatovat, že vypjatější dva měsíce jsem zatím asi nezažila. Když se vám do toho totiž připlete navíc povinnost chodit do práce, dělat druhou práci, stěhovat se, řešit takové zbytečnosti s majitelkou bytu a do toho řešit všechny prodeje věcí, které jsme prostě z Prahy odvézt nechtěli, je to trochu too much. Tuhle kapitolu roku 2020 by člověk raději vymazal, ale nedá se. Je to součást toho všeho a považuju za povinnost se podělit i o to nepříjemné, protože toto se opravdu děje!

Přesun na Moravu a buch! Korona.

Březen měl být měsícem velkých změn, což se ve finále naplnilo. Jen trochu jinak, než jsme čekali. Právě 16. března jsme měli odlétat směr Velká Británie a pár dnů na to směr Calgary. Všechny formality už byly zařízeny, mezinárodní řidičák vystaven, a už nezbývalo než čekat.

Bohužel přišel 12. březen a postupně se kvůli pandemii covid-19 zavřelo co mohlo a létání bylo značně omezeno. Do Kanady jsme v tu dobu odletět nemohli a tak jsme vyčkávali, co se bude dít dál. Pamatuji si jako včera, jak jsme seděli v obýváku a hledali letenky jen s transferem. Nabízela se Francie, kde se daly letenky sehnat ještě za úplný pakatel. Fíla už celý nervózní pelášil pro platební kartu a už už by je objednával, ale v tom jsem ho vzala za ruku a říkám: ,,hele, počkejme ještě. Vůbec nevíme, co bude tam.”

Volali jsme mezi tím snad třicetkrát na Ministerstvo zahraničních věcí a na letiště Praha, ale nikde nám nebyl nikdo schopen říct nic bližšího. Vlastně jen to, že odletět se zastavením několik dní v UK nebudeme moct. Těch prvních pár dní to byla fakt prekérní situace a moje nálady se docela střídaly. Pořád jsme si mysleli, že se to za pár měsíců spraví, že to nějak přeletí a že se brzy budeme moci vydat na cestu, kterou jsme rok plánovali. Více si o naší cestě do Kanady můžete přečíst v článcích Když si nadělíš změnu, Proč Kanada a hlavní impuls vycestovat, Dnes bychom letěli aneb jak nám koronavirus změnil plány ad.

Ve finále se ukázalo, že jsme udělali víc než dobře, když jsme zůstali tady a nehnali se za každou cenu do Kanady. Ta totiž pár dní na to uzavřela své hranice a ani po devíti měsících se nic nezměnilo. Situace je tam velmi špatná, hodně lidí přišlo o práci nebo velmi rychle vyčerpalo své úspory, které do programu dali. Příběhů lidí, kteří dostali víza a rozhodli se odcestovat stůj co stůj jsme si přečetli nespočet, a víc a víc jsme se utvrzovali v tom, že to bylo vlastně štěstí, že jsme zůstali v Česku.

Jaro ve znamení zahradničení, výletů a času s přáteli.

Jaro už jsme měli trávit v Kanadě a těšit se z nového prostředí, nového zázemí a nových příležitostí. Každopádně osud tomu chtěl jinak, a tak jsme se rozhodli to brát prostě tak jak to je. Udělali jsme si několikaměsíční prázdniny s tím, že se zaměříme na sebe a na naše přátelé, na které jsme neměli v Praze čas a ani možnost se s nimi vidět. Nachodili jsme několik kilometrů po všech možných túrách, výletili, projezdili na kole okolí, zahradničili – to bylo skvělý. Po tom easy živůtku v Praze, kde se k zahrádce prostě nedostanete, pokud jste v bytě, to byl fakt balzám na nervy. 😀 A když jsem pak viděla naše výpěstky, bylo to o to lepší. Zkrátka jsme tenhle čas využili pro nás, pro rodinu a přátelé.

Nové zázemí, nová práce a přechod na OSVČ

Pandemie covidu nás usadila na Moravě na mnohem delší dobu, než jsme oba vůbec tušili. Z pouhých třech týdnů se stalo deset měsíců, a kdo ví, kolik měsíců, nebo let na dočasném místě je ještě před námi.

V létě tohoto roku jsme si naordinovali jeden velký projekt, na který jsem fakt hodně pyšná – můj nový web. Dělali jsme si ho komplet sami a musím říct, že obrovské díky patří Fílovi, protože bez jeho technických znalostí, by ten web nikdy nespatřil světlo světa. Na konci léta jsme oba učinili velké rozhodnutí. Vlastně se tak i z povahy naší práce jevilo jako nejvíc logické. Přešli jsme plně na volnou nohu. Oba pracujeme v marketingu a proto je pro nás poměrně snadné pracovat odkudkoli.

Filík získal skvělou pracovní příležitost, kde udělal za poslední tři měsíce fakt kus práce a nemůžu být na něj za to víc pyšná. Když se vrhnete po hlavě do fakt odvážných vod, kde navíc pracujete se špičkovými kolegy, je to výzva sama o sobě. Držím mu strašně moc palce a vím, že v tom může být jednou fakt hodně dobrý.

Já se dál věnuji klientům, jejich účtům na sociálních sítích a tvorbě kreativy. Je to oblast, která mě vlastně na marketingu baví nejvíc. Těším se, co nového rok 2021 přinese, i na to, kolik nám toho vlastně dovolí uskutečnit i přes to, že budeme hodně chtít. Všechno máme ve svých rukou a já věřím, že nový rok může být a BUDE lepší než ten současný, který byl i přes to všechno, co jsem popsala výše, vlastně hodně v útlumu.

Každý z nás si asi na začátku roku 2020 maloval, jak bude produktivnější, jak se naučí něco nového, jak zase jednou zhubne, jak začne pracovat na svých snech, kolik knížek přečte, kam se podívá, co zažije, jak konečně změní práci. My měli jeden velký sen – zažít něco nového, na chvíli změnit prostředí, oprášit angličtinu, navázat nová přátelství, vytvořit si nové pracovní příležitosti. Když celý tento balíček vezmu, vlastně se nám to do jisté míry podařilo, jen to není Kanada, ale Morava, kde se tohle všechno děje. A jsme za tuto možnost dnešní doby vlastně hrozně vděční.

I přes ten opravdu pomalý rok 2020, i přes ty všechny facky, které asi většina z nás schytala, i přes ta často nesmyslná opatření a čáry přes rozpočet, jsem vlastně vděčná za to, že jsme tento rok přežili a prožili tak, jak byl. Že jsme zůstali v Česku, že jsme dostali možnost být tam, kde jsme, že máme možnost v klidu pracovat a nestresovat se tak úplně tím, jestli se nááhodou někdo nerozhodne nám zrušit smlouvu o pronájmu nebo na nás zkoušet další triky.

A jaké byly vaše sny a cíle, kterých jste i přes nepřízeň v tomto roce dosáhli? A jaké sny a cíle si nesete do nového roku?

Pokud jste dočetli až sem, tak vám patří jedno velké díky. Tenhle článek totiž obsahuje 2021 slov a vrací mě tak trochu do minulosti, kdy jsem sepisovala články, které by vydaly na malou knihu. 😀 To byl jen tak mimochodem taky jeden z mých cílů pro rok 2020. Držet se spíše kratších článků a jít více k věci. U tohoto článku mi to tedy prosím odpusťte, ale věřím, že ke shrnutí celého roku to prostě patří a nedokázala bych to vměstnat do pár vět.

Mějte se moc krásně, všem přeji jen ten nejlepší a nejšťastnější vstup do nového roku, který jak doufám, bude o mnoho lepší a příznivější pro všechny z nás. ♥

Pokud mě chcete číst i v novém roce, můžete dát odběr mého blogu nebo mě sledovat na mém Instagramu kliknutím ZDE.

Jak se ti článek líbil?

Hlasuj ↓

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hodnocení 4

Nikdo zatím nehlasoval. Buď první!

Sdílej s přáteli
Share on facebook
Share on whatsapp
Share on email
Share on twitter
Share on linkedin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY