Pod lupou | Exkurze na letišti Václava Havla v Praze

Ahoj všichni.

Říkala jsem si, že než vás opět zahltím další sérií článků z Kuby a Mexika, vrhnu se na článek o exkurzi na letišti Václava Havla v Praze, která proběhla před týdnem. Jak víte, letecká tématika mě ohromně zajímá, a tak když jsem se dozvěděla, že je možnost trochu nahlédnout pod pokličku všem těm procesům na letišti, neváhala jsem a lístky hned zarezervovala.

Nám obyčejným cestujícím kolikrát ani nedochází, kolik věcí stojí za tím, než usedneme do sedadel a odletíme do naší cílové destinace. Mnohdy čekáme na letišti několik hodin, letadlo má zpoždění a my jen otráveně koukáme na hodinky, nebo tabuli s odlety, kdy se tam objeví náš Gate a my budeme moci konečně odletět.

Je to vlastně naše jediná starost. Čekat!

Proces odbavení letadla je ale mnohem složitější a předchází mu spousta bezpečnostních úkonů a to jak před odletem, tak po příletu letadla.

Terminál 3 pro VIP

Na exkurzi jsme měli dorazit na 10:00 hod. k terminálu 3, kde jsou odbavovány soukromé a charterové lety. Slouží ale také pro oficiální státní návštěvy, nebo speciální příležitosti.

První, co asi uděláte je, že půjdete zaplatit za lístek, který si objednáte na stránkách letiště. Jednoduše si vyberete den, čas a jaký okruh vás zajímá. Těch okruhů je tam několik a my konkrétně jsme si vybrali pátý okruh. Lístky se platí na místě v suvenýr shopu a za dospělého zaplatíte 220 Kč. Občanku si nezapomeňte doma.

Potom jen čekáte v hale, až si vaši skupinu vyzvedne pan průvodce. Ten vám před samotnou prohlídkou rozdá návštěvní kartičky, díky kterým se můžete pohybovat v prostorách letiště, kam se obyčejný cestující nedostane. Samozřejmě vás nemine ani samotná kontrola, kdy musíte klasicky projít přes bránu, odložit vše kovové apod. Jako vždy jsem pípala, takže jsem musela kromě bundy, kabelky, pásku, hodinek a všeho možného sundat i boty. Potom už bylo vše v pořádku.

Co jsem vypozorovala už při letu z Amsterdamu a zde se mi to nevyhnulo taktéž, byla kontrola kabelky pomocí malého papírku. Letištní kontrola jednoduše otřela mé příruční zavazadlo a papírek strčila do jakéhosi přístroje. Ten během několika vteřin vyhodnotil, zda jsem přišla do styku s výbušninou či nikoli. Bylo to mimořádně zajímavé. Kontrola vás samozřejmě nejdříve vyzve k otevření vašeho zavazadla, aby mohli kontrolu provést.

Po úspěšné kontrole se dostanete do místnosti, kde čekáte, než projdou stejným procesem všichni účastníci exkurze. Mimochodem, dozvěděla jsem se, že má personál nařízeno, aby kontrolu mužů prováděli pouze muži a kontrolu žen zase pouze ženy. Proto jsme se rovnou rozdělili na dvě skupinky, aby byl celý proces rychlejší.

Potom už jsme všichni nasedli do autobusu, který s námi projížděl postupně terminály na letišti. Volný pohyb osob na letištní ploše není samozřejmě dovolen.

Schengenský a mimo schengenský prostor

Možná je dobré hned na začátek vysvětlit, jak terminály na letišti v Praze fungují. Terminál číslo 3 jsem vám ve zkratce popsala. Co se týče terminálu 2, zde přilétají všechna letadla ze zemí schengenského prostoru. Země, které dohodu podepsaly a tudíž přilétají a odlétají z tohoto terminálu naleznete ZDE.

Je asi jasné, že na terminál 1 přilétají letadla ze zemí mimo schengenský prostor. Může však nastat výjimka, se kterou jsme byli také obeznámeni a to, že pokud letadlo přiletí ze země schengenského prostoru, ale další let je plánován do země mimo schengenský prostor, může přistát právě na terminálu 1. Proto je fajn sledovat, kde že vaše letadlo přiletí, ale samozřejmě při odletu máte všechny informace na letence a pokud jen čekáte na přílety, máte zase všechny informace na internetu, nebo v letištní hale.

Přímo u čumáku

Když jsme nasedli do autobusu, který s námi projížděl terminály, měli jsme štěstí na letadlo společnosti ČSA, které právě přijíždělo ke stojánce. S úžasem jsme sledovali, jak letadlo popojíždí po naváděcí žluté čáře, která je namalovaná u každé stojánky. To, aby pilot zastavil přesně, je velice důležité z důvodu, aby nedošlo k případnému poškození vedle stojících letadel. Místa bývají prý někdy velmi těsná. K navádění na stojánku pilotům pomáhá tzv. dokovací stanice, která je umístěna na sloupcích budov terminálů. Bylo to prostě famózní. Ani tentokrát pilot nezklamal a s naprostou přesností zastavil přímo na hraně žluté čáry.

Motory jsou stále v běhu a tak je přísný zákaz jakéhokoli vstupu za letadlo. Příslušný personál letiště rozmístí okolo letadla a v prostoru pod křídly bezpečnostní kužely, zajistí příďová kola špalky a připojí kabel elektrické energie k letadlu. Jak nám bylo řečeno, laicky ho dají do zásuvky.

Rampák, což je zaměstnanec letiště, zodpovídá za to, že je povrch stojánky čistý a nejsou na něm žádné cizí předměty, které by mohly poškodit letadlo, nebo motory. Kontroluje vizuálně stav letadla, zda není poškozeno a prochází dokumentaci k letu. Ta obsahuje například počet cestujících, nebo jaká zavazadla a zásilky putují v zavazadlovém prostoru.  Ve chvíli, kdy dá rampák vědět pilotům, že je letadlo zabezpečeno, přepíná posádka napájení letadla na vnější zdroj a vypíná motory. Mezitím dorazí na stojánku vozy pro vykládku zavazadel a práce může začít. Všechno pěkně ručně a prý to není žádná sranda.

Až v tuhle chvíli se dává do pohybu nástupní most k letadlu a můžeme vystupovat. Nevím, jestli vás někdy zajímalo, co se vlastně děje dole pod letadlem, když čekáte nějakou dobu v uličce a oni pořád ne a ne otevřít, ale mě docela často a hodně mě to vyvedlo z omylu.

Na letištích je samozřejmě vše v souladu s nejvyšší bezpečností, a tak i zde je spousta dalších úkonů při přistání letadla, kterými vás ale nechci zahlcovat a vydaly by na desítky dalších řádků.

Po tom, co všichni cestující vystoupí, nastupuje úklidová četa, která má připravit letadlo na další let. Je to takové větší černé auto, které jsme neuměli identifikovat a někteří si v žertu mysleli, že přijíždí pohřební služba. To asi nechcete slyšet :D. Ale ne, byla to skutečně úklidová služba, která musí letadlo připravit na další let v poměrně krátkém čase a to přibližně do 20 minut.

Proces odbavení u letadla trval poměrně dlouho a nás tlačil čas, takže jsme se vydali našim autobusem dál, ale upřímně bych se na to dovedla dívat hodiny.

Mezi tím jsme stačili zhlédnout, jak push back, což je malé vozítko, vytlačuje letadlo společnosti British Airways ze stojánky. Parádní podívaná. Pak už stačilo jen sledovat, jak roluje na dráhu a vyčkává na povolení ke vzletu. Každé letadlo musí čekat na signál z věže a povolení rolovat na dráhu. Pražské letiště má nyní v provozu 2 dráhy a délka jedné z nich je 3 100 m, což naprosto stačí pro přistání i takových letadel jako jsou Airbus A380, nebo Boeing B747.  Mimochodem, na přistání Airbusu A380 z Dubaje jsme si počkali a byl to neuvěřitelný zážitek. Jak já říkám, kosatka v oblacích :D.

Když jsme opět popojeli a zastavili v těsné blízkosti přistávací dráhy, zeptal se nás původce, jestli rozpoznáme Airbus od Boeingu. Nikdo z naší skupiny se nehlásil a já vzadu nenápadně zvedla ruku. Byla jsem jediná, takže na mě všichni upřeli zraky a pan průvodce odvětil: „Tak na vás budu mít za chviličku jednu otázku“. To jsem ještě netušila, že sotva letadlo vůbec spatřím, bude chtít vědět, co že to na dráhu přilétá. Z takové dálky jsem to jasně nepoznala, ale čím byl blíž, věděla jsem, že je to Airbus. Naštěstí to bylo správně :D. Nechápu, jak ty letadla může poznat třeba podle světel. Pro mě je jasný znak to, že Airbus je kulatější, vyšší a čumák má více dokulata. Kdežto Boeing je nižší, jeho trup je útlejší a čumák má více do špičky. Zkrátka vizuální podoba stroje.

Měli jsme vyčkat na odlet vojenského speciálu do Kanady, ale bohužel túroval motory na stojánce tak dlouho, že jsme nemohli více čekat. Stroj  jsme však měli možnost zhlédnout zblízka a je to něco neuvěřitelného. Obrovský, čtyř motorový kolos. No posuďte sami.

Vzácná prohlídka hangáru

Prohlídka hangáru byla završením našeho výletu po letišti. Bylo zde zakázáno fotit, protože se zde nacházejí stroje, které prochází pravidelnou kontrolou. Údržba letadel je založena na principu předepsaných kontrol, které dokáží odhalit a odstranit závadu dříve, než se vyvine v něco závažnějšího. Správná údržba letadel je velmi důležitá z hlediska bezpečnosti cestujících. Jakákoli malá závada může ohrozit životy cestujících. Z tohoto důvodu kontrolují dodržování údržby státní, nebo jiné jimi pověřené organizace.

Veškeré opravy se musejí zapsat do deníku a podepsat příslušným člověkem, který na závadě pracoval. Tyto záznamy jsou velmi důležité také pro střídající se směnu, kdy každý ze zaměstnanců přesně ví, kde ten druhý skončil a kde má kdo začít.

V hangáru bylo několik pracovníků a snad i zástupců společnosti Finnair, jejichž stroj byl právě na place. Ti si prý nepřejí, aby se jejich letadla fotila v rozebraném stavu a proto i já nebudu přikládat hromadu fotek jejich strojů. Spokojit se musíte pouze s jednou fotografií, ale i tak si myslím, že pro představu je dostačující.

Zkrátka, tématika letectví je hodně obsáhlá a věřte, že se mi line na jazyk ještě spousta věcí, o kterých bych se zápalem mluvila ráda, ale myslím, že pro představu jak to na letišti chodí a co vše je potřeba udělat pro vaši (naši) bezpečnost před odletem, to bohatě stačí.

Musím smeknout před celým personálem, který na letišti pracuje, protože vím, jak jsou v dnešní době letiště vytížena a kolik letů se denně odbavuje. Je to souhra všech členů letištního personálu a jsem strašně ráda, že jsem něco takového mohla vidět.

Do jisté míry mě to utvrzuje i v tom, že ani u nás nic nepodceňujeme a dbáme na správnou údržbu a veškeré postupy. Nevím, zda se díky tomu přestanu já, nebo vy bát létat, ale nutno říct, že pro naši bezpečnost tam několik kilometrů ve vzduchu, dělají tihle lidé tady na zemi opravdu maximum.

Tak jo, to by bylo pro dnešní článek vše. Doufám, že jsem vám tímto způsobem předala nějaké hodnotné informace, které vás třeba zajímaly a budu ráda, když mi do komentářů dáte vědět, kam se v brzké době chystáte, nebo kde jste třeba naposledy letecky byli.